|
|
Proměny jihočeského pohraničí a jeho obyvatelstva po druhé světové válce v dobových pramenech a paměti obyvatel Kaplicka
MUSILOVÁ, Tereza
Tato diplomová práce se věnuje poválečnému vývoji v pohraničí, jež bylo poznamenáno násilnou proměnou demografické struktury - vysídlením německy mluvících obyvatel a následným osídlováním Čechy a Slováky z vnitrozemí anebo ze zahraničí. Předmětem zájmu je proměna jihočeského pohraničí, konkrétně tedy "Kaplicka" (resp. bývalého kaplického okresu), k níž došlo po druhé světové válce. Nejen na základě sekundární literatury, ale zejména na základě dobových pramenů a živé paměti místních obyvatel tato práce zaznamenává a dále analyzuje průběh osídlování a proměnu zdejší společnosti a soužití různých skupin. Tato práce si klade za cíl analyzovat, jaké národnostní skupiny zdejší region osídlily a jak transformaci pohraničí vnímaly. Na základě devíti zpracovaných příběhů porovnává prožitky českých a německých starousedlíků a novoosídlenců. Závěrečná část práce nastiňuje možnosti využití těchto příběhů ve výuce moderních dějin v rámci občanské výchovy a základů společenských věd.
|
|
|
Aspekty transnacionalismu a reemigrantů z rumunského Banátu
Mertlík, Arnošt ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou transnacionálních vazeb u reemigrantů z rumunského Banátu, kteří se v Banátu narodili a nyní žijí v České republice. Pozornost je zde věnována migrační teorii transnacionalismu, která vychází z předpokladu, že migranti nadále udržují vztahy se zemí svého původu, což se autor snaží dokázat i v případě banátských Čechů. V teoretické části práce je čtenáři přiblížen historický kontext migrace do Banátu a reemigrace do ČR, dále je zde čtenář seznámen s teorií transnacionalismu a s jeho koncepty. Jádrem práce je pak kvalitativní výzkum popsaný v praktické části, v jehož rámci autor provedl hloubkové polostrukturované rozhovory. Na základě analýzy těchto rozhovorů dochází práce k závěru, že transnacionální identita je u banátských Čechů nejistá, zároveň však jako transmigranti formují transnacionální sítě přesahující hranice států, které vytvářejí transnacionální pole a udržují banátské Čechy v neustálém kontaktu.
|
|
|
Český Banát na počátku 21. století
Traxmandl, Jiří ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Český Banát na počátku 21. století Tato bakalářská práce se zabývá životem českých krajanů v rumunském Banátě. Přibližuje osídlení této oblasti, vznik českých vesnic a život v nich. Češi sem přišli před již takřka dvěma stoletími a atmosféra jejich domovů je charakteristická. V současnosti žijí v šesti vesnicích. Jejich způsob obživy se na počátku 21. století začíná měnit. Poslední dobou totiž do této oblasti přijíždí každým rokem čím dál více českých turistů. Zachová si Banát svou tvář, nebo se stane turistickou atrakcí?
|
|
|
Aspekty transnacionalismu a reemigrantů z rumunského Banátu
Mertlík, Arnošt ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou transnacionálních vazeb u reemigrantů z rumunského Banátu, kteří se v Banátu narodili a nyní žijí v České republice. Pozornost je zde věnována migrační teorii transnacionalismu, která vychází z předpokladu, že migranti nadále udržují vztahy se zemí svého původu, což se autor snaží dokázat i v případě banátských Čechů. V teoretické části práce je čtenáři přiblížen historický kontext migrace do Banátu a reemigrace do ČR, dále je zde čtenář seznámen s teorií transnacionalismu a s jeho koncepty. Jádrem práce je pak kvalitativní výzkum popsaný v praktické části, v jehož rámci autor provedl hloubkové polostrukturované rozhovory. Na základě analýzy těchto rozhovorů dochází práce k závěru, že transnacionální identita je u banátských Čechů nejistá, zároveň však jako transmigranti formují transnacionální sítě přesahující hranice států, které vytvářejí transnacionální pole a udržují banátské Čechy v neustálém kontaktu.
|
|
|
Exilová výtvarná scéna v Čechách a její následné působení v zahraničí, 1933 až 1945
Rokytová, Bronislava ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Rousová, Hana (oponent)
Exilová výtvarná scéna v Čechách a její následné působení v zahraničí, 1933-1945 Vyvíjející se politická situace v Německu v průběhu třicátých let, kdy se radikalizovala nacistická strana a moc Adolfa Hitlera se stávala postupně neomezenou, znamenala nebezpečí nejen pro politické antinacistické odpůrce. Umělci, jejichž tvorba nesplňovala kritéria nové estetiky nebo ti, kteří se dokonce angažovali v neprospěch nacistického režimu, museli rovněž hledat nový azyl a jedním z těchto útočišť se stalo prvorepublikové Československo. Významnou pomocí v zařazení se do společnosti byla emigrantům českoněmecká umělecká scéna, z níž se některé osobnosti z obdobných důvodů, jako antifašističtí uprchlíci, vrátili zpět do svého rodiště. Českoněmecké podmínky poskytly emigrantům možnost, dále se aktivně podílet na boji proti nacistickému režimu, i se zpětným dosahem do Německa. Podpora českým obyvatelstvem i státem však procházela řadou proměn daných nátlakem vlády sousedního Německa a jeho sílícím vlivem v oblasti Sudet. Umělci se statutem uprchlíka, byli nuceni dodržovat řadu státních nařízení, která mnohdy byrokraticky omezovala jejich tvůrčí činnost. Přesto některá výtvarná díla, kontakty a vzpomínky umělců bezprostředně dokládají pozitivní postoj umělecké emigrace k českému prostředí a kultuře. Závěr práce...
|
|
|
Český Banát na počátku 21. století
Traxmandl, Jiří ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Český Banát na počátku 21. století Tato bakalářská práce se zabývá životem českých krajanů v rumunském Banátě. Přibližuje osídlení této oblasti, vznik českých vesnic a život v nich. Češi sem přišli před již takřka dvěma stoletími a atmosféra jejich domovů je charakteristická. V současnosti žijí v šesti vesnicích. Jejich způsob obživy se na počátku 21. století začíná měnit. Poslední dobou totiž do této oblasti přijíždí každým rokem čím dál více českých turistů. Zachová si Banát svou tvář, nebo se stane turistickou atrakcí?
|
|
|
Otázky migrace pracovních sil pro Českou republiku po roce 2004
HAMERNÍK, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá otázkami migrace pro Českou republiku. Jsou v ní srovnány problémy migrace probíhající na našem území do roku 1989 s migracemi charakteristickými pro období po roce 1989. Zejména zahrnuje emigrační vlny spojené s rokem 1948 i 1968 a porevolučními pracovními imigracemi souvisejícími se vstupem České republiky do EU, resp. schengenského prostoru. Součástí mé práce je porovnání skupin cizinců v České republice a zmíněna je rovněž oblast českých emigrantů v zahraničí. Nárůst počtu cizinců v období 1993 - 2008 v České republice je patrný z grafů uvedených v přílohách.
|
host ::
RSS.